Jste zde

Polní den 2015 - OK2KOP - Šerák

Název závodu „Polní den“ přímo vybízí zvednout zadek a vyrazit někam na kopec. Život je hodně o zážitcích a když budeme doma zalezlí za pecí, mnoho jich nezískáme. A tak po Polním dni na Roudném jsme s Láďou OK2VEF a Jirkou OK2SSJ ani chvilku neváhali a hned vymýšleli, co podnikneme příště.

Už v loňských úvahách byl Šerák jednou z preferovaných voleb. Letos jsem se musel trochu více ponořit do hlubin byrokracie. Opravdu není jednoduché najít v Česku zajímavou kótu nad 1000 m ASL, ze které lze bez zásadních omezení absolvovat dvoudenní závod. Nakonec se však podařilo najít kompromis, který byl přijatelný pro obě strany a tak jsme nakonec zůstali u Šeráku.
Letošní přípravy na závod oddřel hlavně Jirka OK2SSJ. Já jsem byl rád, že jsem stihl alespoň najít vybavení z loňského roku.

Vyrazili jsme již v pátek odpoledne, lanovkou vyvezli materiál a ubytovali se v Chatě Jiřího na Šeráku. Je na místě poděkovat všem zaměstnancům a společnosti, která zde působí, za ochotu a vstřícnost.


Po nezbytném doplnění tekutin jsme se šli projít na Keprník. Sluníčko nám svítilo, příroda úžasná. Z kóty jsme udělali i pár FM spojení. Hold z kopce to letí dobře.



Mám zkušenost, že začít s přípravami není nikdy příliš brzo. Proto druhý den jsme se hned po snídani vydali stavět stanoviště, které jsme měli asi 5 minut pěšky od chaty. Už od začátku mi bylo jasné, že se to nesmí podcenit, pokud chceme stihnout Polní den mládeže včas. Lépe mít vše připravené a v klidu si pak dát v pauze Šeráka. No co vám budu povídat - nestihli jsme to. Vráťa s Kačkou začali vysílat asi o 20 minut později bez jakéhokoliv školení či vysvětlování. To nás samozřejmě zamrzelo, protože je to znevýhodnilo.


Postavili jsme stožár, řádně vyrovnali a ukotvili. Zakličoval jsem rádio a ouha, výkon ven nelezl. Změřili jsme PSV a bylo přes 3. Závod měl za chvilku začít a všichni kromě mě a Jirky byli na obědě. Stožár se nám podařilo dát dolů, udělali jsme malý servis, dotáhli konektory a hned to bylo o něčem jiném. Po návratu ostatních jsme dali antény do původní pozice a dokončili pracoviště. V hlavním závodě již bylo vše v pořádku. K dispozici jsme měli pásma 2 m a 70 cm, nicméně navzájem se ovlivňovala a tak jsme nakonec pracovali pouze na 2 metrech.

Polní den mládeže jsme ve stejném složení absolvovali podruhé a mohu být (samozřejmě hlavně Láďa) na Kačku s Vráťou právem pyšný. Byl to jejich druhý závod vůbec a bylo vidět velké zlepšení. Kdybychom jim to nezkomplikovali na začátku, mohli se dostat na velmi zajímavou příčku. I tak udělali krásných 46 spojení bez chyb.
Co však musím zkritizovat je chování některých „vysílačů“. Volat výzvu v době závodu a zároveň odmítnout dát dětem body je věc, která se dá pochopit jen těžko. Správný radioamatér by se zachoval jinak.

Hlavní závod začal Jirka, který udělal i ODX 814km s I5PVA. Dlouho jsem do něj šťoural, protože jsem onu stanici naladil asi ještě 20x. Asi jsem šťoural moc, proto mě Ladík během snídaně zařadil na poslední místo v délce spojení. Tak vám kluci děkuji :-). Abych někoho neuvedl v omyl – neporovnáváme výkony operátorů, ale sranda musí být a těch par TOP spojení si člověk zapamatuje.
Nejvíce jsem si vysílání užil s Jirkou mezi 18-22hod UTC, kdy pásmo chodilo. Nasmáli jsme se dost. Kolikrát jsme udělali neslyšitelné stanice přes výzvy dalších dvou stanic. Přitom podle vyhodnocení jsme to „nic“ slyšeli dobře.


V noci jsme přespávali na chatě a závod ukončili o hodinu dříve, protože se blížily dešťové mraky. Celkově jsme odvysílali 16 hodin a udělali 262 spojení. Proti opavskému okresu mě potěšilo poměrně dost HB9 a SP1 stanic. Na druhou stranu jiné stanice mi tam zase chyběly.
Co se týče podmínek, tak je hodnotím podprůměrné. Možná to bylo něčím jiným, ale převážně v poledních a odpoledních hodinách někdo otočil knoflíkem a zdvojnásobil útlum rádiových tras. Ani rádiovým vlnám se v tom horku asi nechtělo chodit. Kromě stínu ze strany Pradědu a samotného kopce (byli jsme pod vrcholem) jsme v poměrně širokém západním směru slyšeli silné širokopásmové QRM pravděpodobně z digitálního převaděče na budově lanovky.
Co se týče vysílání, tak ačkoli Šerák nabízí krásná spojení, nepatří k těm nejlepším vysílacím kótám. Člověk si to však lehce vynahradí díky přírodě, lanovce a dobrému zázemí poblíž vrcholu.

Děkujeme všem za spojení, rodinám a přátelům pak za návštěvy přímo na kopci.