Jste zde

Jak to začalo? (Czech only)

Nevím, jak se to stalo, nevím, po kom to mám, ale jedno je však jisté - Mám to v krvi. Kdyby jste mi do dětského kočárku dali místo chrastítka šroubovák a prodlužovačku, byl bych to nejšťastnější dítě na světě. A tak nějak to začalo...
Pocházím z rodiny, ve které nejblíže k elektronice měl pouze děda a to hlavně protože byl automechanik. Bohužel jeden měsíc chyběl k tomu, aby se naše osudy setkaly a tak jsem si rýsoval cestičku sám. Od malička mě zajímaly veškeré přístroje, do kterých vedl kabel a po zapojení do zásuvky něco dělaly. Ostatně moje fotka vlevo o tom jasně vypovídá. Mým prvním výrobkem byla prodlužovačka, kterou jsem zkonstruoval, když jsem chodil do školky. Kupodivu nikomu nezpůsobila žádnou újmu a plnila svou funkci. Rodiče mou zálibu podporovali a tak jsem si postupně své vědomosti zdokonaloval.

Čas plynul a v době, kdy jsem přestupoval na vyšší stupeň základní školy do Opavy, došlo ke zlomu. Rodiče mě přihlásili do elektrotechnického kroužku pod vedením Franty OK2LF.

Frantova výchovná činnost byla opravdu unikátní a pod výhrůžkou "dostaneš facana" nás dovedl zformovat a nasměrovat správným směrem. V kroužku jsem se naučil mnoho základních věcí, ale už i díky nízkému věku mi mnoho souvislostí uníkalo. Co mám Frantovi trošku za zlé je fakt, že za dva roky návštěv jsem nic nevěděl o tom, co je to radioamatéřina a co obnáší. Nicméně vděčím mu za to, že mi ukázal cestu, která mě zavedla a stále vede dál a dál.

Po dalších třech letech jsem se jako samouk naučil mnohem více než při návštěvách kroužku. V té době jsem se díky Martinovi OK2SMB seznámil s radioamatérským koníčkem. A tak jsem se časem rozhodl, že půjdu na radioamatérské zkoušky. Bohužel Martinovi tato záliba nezůstala a není dodnes aktivním radioamatérem.
Zhruba v té době jsem nastoupil na Střední průmyslovou školu v Moravské Ostravě. Když jsem si jednoho dne donesl do školy knížku na zkoušky pro radioamatéry, zjistil jsem, že můj spolužák má podobné zájmy jako já. A tak ani ne po půl-roce a absolvování zkoušek v Frenštátě pod Radhoštěm vznikla nejen značka OK2TPQ, ale i značka Roberta OK2HSR. S ním a také s jeho otcem (Milanem, OK2HMS) jsme pak podnikali různé aktivity.
Účastnili jsme se například sbírání bodů do diplomu Kopce a hory ČR, kdy jsme putovali po různých kótách hor naší krásné země. Fotka znázorňuje mé vysílání z Trávného v té době.
Při těchto vysíláních jsem se časem i blíže seznámil s Mirkem OK2BSH. A i díky němu jsem pronikl mezi ostatní opavské radioamatéry působící pod kolektivkou OK2KCE. Začal jsem se účastnit aktivit této kolektivky a postupně více a více zjišťoval o čem táto záliba je. Převážně jsme jezdili na vysílací středisko v obci Moravice i mimo něj. Bohužel obec nám časem znemožnila naše aktivity a tak jsme museli najít náhradní řešení. Nakonec jsme se rozhodli vybudovat zcela nezávislé vysílací středisko.

Fotka vlevo znázorňuje mou další radioamatérskou etapu. S nástupem na Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava jsem se stal členem radioklubu OK2KQM (OK6A).

Patřil jsem v té době hned po Martinovi OK2MTW (skoro neviditelný na fotce) k nejaktivnějším členům. I přes výborné zázemí byla a myslím si stále je aktivita této kolektivky omezená, což je škoda. Během studií jsem začal rovněž podnikat a tak na radioamatérský koníček jsem již neměl dostatek volného času. Léta však plynula dál, dostudoval jsem a postupem času jsem zjistil, že pro člověka není únosné veškerý svůj čas věnovat práci.

...